Novinky
Nesmírně vesmírný workshop
Již druhým rokem proběhl na konci června na naší škole workshop s vesmírnou tematikou určený pro třídy G1 – G3. Program si pro ně připravili samotní studenti – každý přispěl tím, čemu se za uplynulý rok ve spojení s vesmírem věnoval.
Na začátku tak pětičlenný tým CM_Pi_Jr z G4 odprezentoval svůj projekt do mezinárodní týmové soutěže AstroPi Challenge. Kluci už mají s touto soutěží předchozí zkušenosti, a tak se letos pustili do rozsáhlejšího projektu. Chtěli natrénovat svou vlastní neuronovou síť, která by byla schopna na fotkách z ISS rozpoznávat bouřková mračna a vytvářet tak meteorologickou předpověď. Jakkoliv zní tento úkol jednoduše, skutečnost byla zásadně obtížnější. Na některé dotazy hledali stěží odpovědi i odborníci z meteorologického ústavu, jelikož podobných projektů zatím doposud nebylo mnoho. To, jak se jim to nakonec podařilo, si můžete přečíst v jejich reportu zde.
V dalších dvou prezentacích jsme se odpoutali od Země ještě o něco více a měli jsme možnost pozorovat návrhy vesmírných misí od studentů z kroužku Vesmírní objevitelé. První tým se rozhodl vydat k měsíci Saturnu – Enceladu. Ačkoliv se jedná o v průměru pouze 500 km velký měsíc, dle dnešních pozorování jsou zde příhodné podmínky pro život, a právě potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy si tato mise kladla za cíl. Druhý tým, příhodně nazvaný The Best, se rozhodl vydat k měsíci největší planety sluneční soustavy – Europě. Ta je již svou velikostí srovnatelná se zemským satelitem Měsícem, a kromě podpovrchových oceánů kapalné vody je tento objekt zajímavý pro svůj potenciál stát se dokovací stanicí při cestách do mezihvězdného prostoru. Vhodnost Europy právě v těchto dvou ohledech by chtěla tato mise na křídlech rakety Starship prověřit.
Tyto tři vstupní prezentace posloužily jako úvod pro výzvu, která na studenty tříd G1 – G3 čekala, totiž analýzu dat družice Cheops, která má za úkol pátrat po exoplanetách, tedy po planetách mimo naši sluneční soustavu. Na úvod studenti objevovali, co to vlastně ty exoplanety jsou a jak jsme vůbec schopni takové prťavé objekty na obloze najít. Další práce už však byla na nich – do skupinek dostali reálná data přechodu exoplanety přes hvězdný disk, ve vedlejší složce dostali sadu nápověd a zadání a zbytek práce už byl na nich. Některé skupiny byly vskutku vědecky zapálené, jiné potřebovaly navést tím správným směrem, ale nakonec se všem podařilo zjistit velikost, hmotnost a složení atmosféry exoplanety. Z toho již potom bylo možné vyčíst, zdali je objekt vhodný pro život či nikoliv. A světe div se, pár takových obyvatelných se skutečně našlo!
Děkujeme všem studentům za aktivní účast, zvláště potom Róze (G1), Benovi, Vilémovi (G2), Matějovi (G3), Martě, Martinovi, Kubovi, Pavlovi, Ady, Ondrovi, Šimonovi (G4), Petrovi, Oliverovi (G6) a paní Veronice Svobodové za pomoc s realizací a těšíme se na příští rok!
Matěj Šicner, G6